Vichřice a pivo v Kodani část 1.

Dát si dobré pivo s přáteli není nikdy od věci. V některých zemích je pivní scéna tak zajimává a kvalitní, že je to skoro povinnost. Sešel jsem se v hospůdce se skupinou, se kteoru jsem letos navštívil Německo a prošel zlomek Švédska. Ikdyž pivo nebylo za polárním kruhem naším hlavním zájmem, určité množství lahví jsme poslední den nakoupili a místní i zahraniční pivo ochutnali. Nějaké ty peníze nám ještě na kontě zbyly, tak jsme se už v létě domluvili na další podzimní výlet. Otázka byla kam. Belgie, Anglie, Nizozemí nebo Dánsko? Už si ani nepamatuji proč, ale rozhodli jsme se pro Dánsko. Termín padl na konec října kvůli prodlouženému víkendu. Hodlal jsem si přivézt nějaká piva, takže jsem napěchoval 85 litrový Deuter prázdnými PET lahvemi a hurá na Ruzyni resp. na Háchovo letiště v Praze.

Nejlepší dálnice na světě zahalená do mlhy

Bamberg a okolí 09 2013 - neděle

V Mahr's Bräu je plno až po strop, chodba je však celkem volná. Odmítám jít do zadní místonsti, kde je plno výparů z kuchyně a dokonce se i těžko dýchá. Páni si sedají, já si dávám jedno AU ve stoje na chodbě. Po dopití se jdu taky posadit. Hlásím, že si nejdřív odskočím, tak ať mi taky objednají. Po návratu ze záchodu na mě čeká na stole pešek v podobě podmíráku, to by se u okýnka nestalo. Nechávám si ho samozřejmě dotočit a pak ostatní přemlouvám k odchodu ven na zahrádku. Tam už je příjemněji. Mimo jiné jsem si až teď všiml, že mají helles ze sudu točené samospádem. Takže ochutnávám. Helles obvykle nemusím, ale tohle se pije opravdu dobře.

Mahr's Helles z dřevěného sudu

Bamberg a okolí 09 2013 - sobota odpoledne

Po cestě přes Litzendorf začínáme být společensky unavení. Proto se rozhodujeme udělat malou pauzu s pivním doprovodem. První pokus nevyšel, restaurace vypadala poměrně šosácky a navíc to vypadalo, že uvnitř proběhne nějaká soukromá akce. Zastavujeme se tedy u hotelu s vývěskou Reh-bier, jeden pils by bodl. V hotelu stojí za výčepem pohledná, mladá a poněkud nesvá blondýnka. Anglicky kupodivu nevládne, naštěstí jsme ve stavu, kdy začínáme velmi dobře mluvit německy, takže se rukama nohama bez problémů domlouváme. Ubytování nechceme, dáme si nějaká piva venku na zavřené zahrádce. Slečna s námi jde ven, ochotně nám vybere místa pod přístřeškem a přijímá naši objednávku. Chvilku jí to trvalo, ale nakonec piva přinese. Já jsem si objednal pils. Vysoká pěna poměrně rychle opadla, chmelení bylo mírné, připadal mi spíš sladový, ale přesto hezky suchý, pil se docela dobře.

Reh-pils v Litzendorfu

Bamberg a okolí 09 2013 - sobota poledne

V Drosendorfu pronikáme do pivovaru Göller. Zahrádka pod pergolou u silnice není nijak úžasná a navíc není hezky. Později jsem se dozvěděl, že je vzadu za budovou nějaká mnohem hezčí, ale stejně asi nebyla otevřená. Hospůdka už není tak útulná jako u Wagnerů, nicméně pořád je obstojná. Líbí se mi, že jsme zatím nepotkali mezi stolními dekoracemi jedinou umělou rostlinu. Poroučíme si lagerbier, což je opět variace stylu kellerbier. Je dobře pitelné, tuším, že světlejší, se znatelnou chmelovou stopou. Jelikož je čas oběda, tak si objednáváme pokrm. V lístku koukám na Rohfleisch mit Linsen, aspoň mám ten pocit, že to tam bylo. Po týmovém brejnstormingu se jednoznačně shodujeme, že to bude divočina a určitě na šípkové omáčce. Samozřejmě mi obsluha přináší kotel čočky s typickými bramborovými knedlíky a k tomu Rauchfleisch, což by jednoho docela překvapilo. Dávám se do jídla. Jeden ze členů výpravy si poručí Leberkese. Když mu obsluha přináší sekanou, jen těžko skrývá svoje zklamání. Prý očekával smažený sýr. Tohle nebylo dobré, je potřeba začít se více soustředit.

Pívovar Göller

Bamberg a okolí 09 2013 - sobota ráno

V sobotu jsme vstali trochu později, než jsme původně chtěli. Nicméně jsme stihly ještě jeden z dopoledních autobusů, který vyrážel od vlakového nádraží v Bambergu. Koupili jsme si lístek na autobus, který jel o něco dříve, než jak jsem měl uvedeno v rozpisu, takže to dle jízdního řádu vypadalo, že nás vyženou do sychravého počasí ještě před Drosendorfem. K našemu překvapení však dojel autobus až na konečnou v Drosendorfu, přímo před pivovar Göller. Zde začíná naše pěší zkušenost východní stezkou. Göller si zatím necháváme v záloze a pádíme do Merkendorfu. Míříme rovnou do Wagner bräu, protože máme již dávno z internetů zjištěno, že se v Hummelu po Kerwě dovolenkují. Prostředí je u Wagnerů opravdu perfektní, obsluha velice příjemná a komunikativní. Je přítomno jen pár štamgastů a pár dalších lidí z vesnice, hospůdka je zatím tedy skoro prázdná. Teplá jídla zatím nevaří, protože je moc brzy, ale něco na zub se najde. Díky tomu je taky v útulné místnosti čistý vzduch, bez výparů z vaření. Nabídka piv je opravdu pestrá, chybí jen pár specialit typu doppelbock, které ještě dozrává. Jako první si vyprosíme samozřejmě Účko ze sudu. Je vynikající, více sycené než jak ho znám z láhve, svěží s dřevitými tóny německého chmele. Skvěle pitelné, vrací nás zpět do hry.

  

Wagner Ungespundetes Lagerbier

Wagner Ungespundetes Lagerbier